Naše řešení vychází z přesvědčení, že v této části vltavského meandru je riskantní zatížit prostor jakoukoli novou výškovou dominantou, přestože zadaná úloha tento přístup nabízí. Navrhujeme proto lineární formu, půdorysně vyjádřenou jednoduchým obloukem propojujícím určená místa.

Architektonické řešení lávky je postaveno na principu spirál, které nabízejí zajímavé průhledy a umožňují zakrytí prostoru chodců a cyklistů. Tuto možnost považujeme při délce lávky za přednost, zejména v období sněhu, námraz a silnějšího deště. Zakrytí lávky navrhujeme z membrány (skelná tkanina potahovaná PTFE) s 65% průsvitností. Konstrukce lávky je svařovaná a opatřena kvalitním nátěrem v šedé metalíze. Mostovka a zábradlí budou montované, žárově pozinkované a pro výplň zábradlí bude použita diagonální síť (Carl Stahl–CABLEVISION). Osvětlení je integrované do zábradlí. Kromě pochozí části předpokládáme architektonické  nasvětlení konstrukce lávky. Rampa a schodiště na Štvanici jsou rovněž ocelové s osvětlením integrovaným do nosných sloupů.

Konstrukční řešení vychází z optimálního rozmístění podpor a z požadavku možnosti etapové výstavby. Jako statický systém je zvolený Gerberův nosník s vloženými klouby. Toto řešení umožňuje rozdělit lávku na dvě části aniž by se ztratila výhoda spojitého nosníku. Nosnou konstrukcí lávky je příhradový nosník uzavřeného průřezu. Horní a dolní pás je tvořen vždy třemi trubkami Æ 194/10, diagonály pak představují dvě čtveřice protisměrných spirál vinutých v oválech při vnějším a vnitřním povrchu podélných pásů. Žebro spirály je koncipováno jako členěný prut, který je tvořen třemi trubkami Æ 60 ve tvaru rovnostranného trojúhelníku spojenými po 600 mm rámovými spojkami. Mostovka je uložena ve styčnících dolního pasu přes krátké sloupky a pomocné podélné nosníky. Samotná konstrukce mostovky je velmi subtilní, tvořena rošty z profilů U 50 a pochozí vrstvou z tahokovu.